Tak tu sedím, uklizený byt, vytřeno, pověšené prádlo, ticho... takové ošklivé, hnusné a divné ticho. Vojtík je s tatínkem u babičky v Praze. Nikdo tu nekřičí "mámo jedna" :-))) Nikdo tu neťapká bos a neptá se, zda si zahrajeme Carcassonne. To je tak divný pocit. Jakoubek usnul už v šest hodin a já měla čas. Měla jsem tolik času, že jsem si pročetla blogy kamarádek, napsala na své milované BC a ... Normálně jsem to udělala. Petr bude asi hrozně rozčilený, ale já si nemohu pomoci. Objednala jsem si další šátek. Je táááák krásný, že to nešlo jinak. Snad kluci dneska fotí a dodají mi fotečku, abych měla dokumentaci, jak Vojtík cestoval. Dneska tu byla odpoledne Martina a Jakoubek se vůbec nebál a krásně se nechal pochovat. Celou dobu byl moc hodný. On je vlastně hodný stále.
A Vojtík dneska večer volal. Byl s tatínkem na Staromáku a jezdil metrem a cestoval v Praze a prostě byl šíííleně nadšený...
Žádné komentáře:
Okomentovat