Silvestr

Tak máme dobrůtky na stole, popíjíme dětský šampus, hrajeme Carcassonne, chodíme ven na ohňostroje a máme prostě rodinného silvestra. Jakoubek spinká a Vojta má povoleno "do upadnutí". Přemýšlím, co bych si měla dneska v půlnoci přát. Možná, abychom doopravili barák v Dušnikách, ale je to jen barák... Možná, abychom byli zdraví a nic se nám nestalo, ale to nelze někdy ovlivnit. Možná, abychom měli více peněz a méně se tak hádali, ale to asi nikdy mít nebudeme. Já jsem vlastně šťastná za to, že vůbec nějaký dům máme, ikdyž je starý. Jsem ráda a děkuji za to, že mám dvě zdravé děti. Jsem i spokojená, že jsme ustáli s Petrem další rok manželství. A mám i nejlepšího přítele.

Tak přeji nám všem do nového roku lásku, pohodu, zdraví, korunky a dobrého přítele. Protože když máš dlaň, která tě zvedne nebo pohladí nebo dá pár facek - to vše v pravou chvíli, tak jsi prostě nejštastnější na světě :-)) Renato díky za to, že tě mám.

A děkuji svému muži za to, že je stále se mnou, že je moje skála, ikdyž na něj občas řvu. A hlavně děkuji svým dvěma synům. Oni dva jsou moje štěstí, moje láska, moje všechno. Jsou to moje hvězdy, bez kterých bych neuměla už žít. Bez jejich svitu bych se v tomto světě ztratila. Miláčkové děkuji všem třem...

p.s. Jakub se vzbudil před půlnocí a slavil nový rok s námi. Vojta vydržel do dvou ráno.

Šípková růženka

Kluci odjeli a my s Jakubem si užívali volna. Celý den v peřinách. Jen jídlo, pití a tancování. Hráli jsme si na podlaze, muchlovali v posteli, jedli dobroty, poslouchali písničky... prostě veget. A také jsme spali a spali. Dopoledne dvě hodiny, odpoledne tři a teď je sedm večer a Jakoubek zase spinká. Já půjdu uklidit byt, dát péct chleba a napsat si nákup na ráno. Děkuji Petrovi, který mi šátek zaplatil a dneska několikrát volal. Vojtíšek si v Praze užívá město, obchody, nákupy a zítra se nám vrátí kluci domů. Už se na ně moc těšíme. Ale byl to prima den, užili jsme si volno a nicnedělání - no jako na zámku :-)

A Vojtík byl dneska s tatínek v práci a procházel se po večerním Václaváku. Prostě si užívá velkoměsta...

Ticho a šátek

Tak tu sedím, uklizený byt, vytřeno, pověšené prádlo, ticho... takové ošklivé, hnusné a divné ticho. Vojtík je s tatínkem u babičky v Praze. Nikdo tu nekřičí "mámo jedna" :-))) Nikdo tu neťapká bos a neptá se, zda si zahrajeme Carcassonne. To je tak divný pocit. Jakoubek usnul už v šest hodin a já měla čas. Měla jsem tolik času, že jsem si pročetla blogy kamarádek, napsala na své milované BC a ... Normálně jsem to udělala. Petr bude asi hrozně rozčilený, ale já si nemohu pomoci. Objednala jsem si další šátek. Je táááák krásný, že to nešlo jinak. Snad kluci dneska fotí a dodají mi fotečku, abych měla dokumentaci, jak Vojtík cestoval. Dneska tu byla odpoledne Martina a Jakoubek se vůbec nebál a krásně se nechal pochovat. Celou dobu byl moc hodný. On je vlastně hodný stále.

A Vojtík dneska večer volal. Byl s tatínkem na Staromáku a jezdil metrem a cestoval v Praze a prostě byl šíííleně nadšený...

DOMA

Jakoubek spinkal do půl osmé, Vojtíšek mi udělal snídani. Jsou to moje zlatíčka. V devět jsem kluky dala tatínkovi a ještě hodinu spala, nějak jsem byla unavená. Protože jsou chlapečci urýmovaní, dneska byl klidný den u pohádky, u hraček, v poseli. Jakub bude megasuperextra rozmazlínkovaný dítě. Tedy on už vlastně je. Normálně se dneska válel nahatý v peřinách. Z jedné strany maminku, z druhé Vojtíka a byl spokojený a jen se usmíval. U něj fakt nehrozí, že by byl sám. K obědu byla rajská, ke svačině jsme uvařili puding. Vojtíšek složil puzzle od Ježíška a protože byl hodný za odměnu mohl usnout a spát na gauči s bráchou. Jsem tak ráda, že se mají rádi, že jejich vztah je tak pevný a plný lásky. Vidím, jak Jakub září, když k němu Vojta jde. Jak ho Vojta hezky nosí a povídá mu. No prostě si toho dalšího bráchu zaslouží :-))

Návštěva

Přiznávám bez mučení, že prostě "doma je doma" a na návštěvy moc ráda nejezdím. Jen zabalit ráno děti a psa a donutit Petra vstávat... to bývá nad mé síly. Ještě přijel na snídaňové kafe brácha, tak jsme probrali vánoce. Jeho návštěvy mám moc ráda. Někdy si říkám, že je škoda, že spolu třeba nejedeme s rodinama na dovolenou...
Ale nakonec jsme to dokázali. Přijeli do Kotenčic a já na hodinku a půl vyrazila na procházku s dvěma holkama, které také šátkují. Bylo to moc prima, jak jsme se sešly poprvé a přesto úúúžasně pokecaly. Dostala jsem pro Jajušku novou kuklu, aby přežil zimu ve zdraví.
Vojtíšek si užil babičky a s Jakubem byli půlhodinu samotní. My s Petrem dali rychlou kávu u Kredbů. Tedy fakt rychlou. Za 30 minut jsme přijeli zpět.
Teď voní v bytě jogurtový chléb na zítřejší snídani. Jakub se stále budí, asi ho něco bolí, že by už konečně zub... Já jdu uklízet zase trochu skříně a Vojta by měl jet zítra s Petrem do Prahy. Jooo a Bebuška dneska poprvé snědla všechno jídlo a už je jí viditelně lépe. Tak mám hned lepší náladu :-))

Prostě se máme

Máme se stále moc hezky. Petr nepracuje na PC, ale blbne s klukama. Já vařím dobroty a byli jsme s Vojtou nakupovat v Bile. Jen pro maličkosti a nakonec jsme přinesli tři plné tašky. Jakoubek zkouší pořádně a rychlé lézt po čtyřech. Dneska měl první jogurt s meruňkama a moc mu to chutnalo. Naložili jsme hermelíny. Nosil se na zádech, tak to už se dá něco udělat. Vojtík se nám mění v rytíře, zítra musím dát fotku. Dneska tu moc pracovat nemůžu. Uklízíme pracovnu, přebíráme prádlo a balíme zase něco do Dušnik, tak to podle toho vypadá... a taky mě čeká žehlení dalšího koše prádla.

První svátek vánoční a první chleba

Nic neděláme, nepracujeme a fakt si jen užíváme kluky. K počítači sedám jen pro napsání příspěvku na blog. Televizi jsme za celý den nezapli. Tedy my nemáme ani anténu, ale DVD funguje, jen se prostě nechceme dívat. Povídáme si, Vojta promítá filmy, hrajeme Carcassonne (a furt dokola...). Na návštěvu přijela babička s Andrejem a hráli také rytířskou hru. Pak Vojtík promítal obrázky, co namalovali s tátou. Jakoubek se nosil a POZOR začíná pomalu, ale jistě, lézt. Užíváme si dárečků od Ježíška, tak dneska byl první chleba. Medový bochník a byl moc a moc dobrý. Krapet uklízíme, abychom v bytě prošli, ale nic velikého se nekonná. Bebuška přestala žrát. V pondělí půjdeme k veterináři. Už tolik nechraptí, ale vůbec se mi nelíbí, ach jo... Krmím jí z ruky, ale moc toho nesní, tak snad to bude zítra lepší :-( Tak a teď si jdu uvařit čajíček a snad se podívám v klidu na nějakou pohádku, nebo film, pokud tedy u toho neusnu...

Štědrý den

Neuklízím, neplaším, neblázním, nestresuji, nenervuji... takový je u nás Štědrý den. Chceme si ho prostě užít a taky si ho užíváme... TV nemáme, tak dáme prostě pohádku z dvd, u toho si stejně hrajeme, nebo válíme v posteli. Uděláme dobroty, připravíme potřebné na večeři. Vojtík vytvořil svícen, šli jsme na procházku k řece. Tatínkovi upadl zvoneček, když šel pro prskavky, už to nešlo zastavit, tak Vojta vletěl do pokoje a byly tam - dárky. Největší radost měl jednoznačně z brnění a z rytířského meče. Hráli jsme novou hru, promítali obrázky... Jajuškovi to bylo jedno, ten byl vyjukaný celý den z toho, že si ho přendaváme z náruče do náruče a není ani na vteřinku sám. Jsou prostě svátky, tak nepracujeme :-) Já dostala taky dárek. Byla jsem moc hodná, máme krásnou domácí pekárnu. Tatínek už seřídil meteoroložku - stanici na předpověď počasí. Bebuška nám asi nastydla, nějak divně hrčí. Odpoledne přišla na návštěvu Maruška s Fanouškem a přinesla bezva cukroví a taky vánoční nápoj. Užili jsme si hezký den a zítra si také užijeme. Jsme spolu, máme se rádi a všichni, co nám to závidí, ať si trhnou nohou :-))

Poslední den před dnem D

... a je to tady, někde vrcholí uklízecí přípravy, balící přípravy, stres... my se vydali k babičce a tatínek v klidu uklidil dětský pokoj, připravil brambory na salát a zabalil potřebné. Jakoubek se šátkoval s babičkou, já jsem přebírala klukům věci, porcovala kapra, žehlila poslední koš s prádlem. Když kluci večer usnuli, balili jsme poslední dárky, uklízeli byt a také se šííleně těšili. Je krásné mít Vánoce s někým, koho máte rádi, je krásné mít Vánoce s dítětem, ale je nejkrásnější mít Vánoce s dětmi. Já se tááááák těším. Tak přeji šťastné a veselé. A je mi jedno, co dostanu pod stromeček, mě už dva krásné dárky Ježíšek dávno dal...

Betlémské světýlko a mámina hrdost

Už od rána jsem odpovídala na opakované dotazy Kdy? Kdy už bude pět? Kdy už pojedeme? Kdy už budeme na Svaté hoře? Kdy mami, kdy??? Vyžehlili jsme šátek, kroj a nové kalhoty. Připravili petrolejku a půl hodiny před odjezdem nastartovali auto, aby kluci jeli v teple.
Před půl šestou vcházel Vojta do dveří baziliky na Svaté hoře. Jakoubek usnul a tak neviděl hru Světlušek a neslyšel adventní koncert. A také neregistroval, jak moc jsem dneska brečela.
Po tom všem pan farář přivítal lidi v kostele a oznámil, že příbramští skauti nesou Betlémské světýlko.
A nesl ho jeden blonďatý kluk, byl čerstvě ostříhán, jeho malá dlaň svírala lucernu a šel středem, přímo k oltáři a za ním další desítka skautů. Usmíval se jen trošičku a byl pyšný. A v koutku tam stála ona. Po tvářích se jí kutáleli šílené, veliké a slané slzy radosti a pýchy a mateřské lásky.
Je hrozně těžké někdy vydržet jeho zlobení, je hrozně těžké někdy přežít jeho špatný den, ALE jsem tak moc ráda, že to blonďaté štěstí byl náš Vojtěch...

Pracovní prázdniny

Vojtíšek měl být dnes ještě ve školce, ale už jsme si dali prázdniny. Mám tak ráda oba kluky doma. Mám ráda, když Vojta drží Jakuba v náručí a něco mu vypráví. Když mi ho tajně nese do kuchyně. Když vidím, jak ho má hrozně rád. Nemohli jsme udělat nic lepšího, než mu pořídit bráchu. Takže děkuji, ani nevím komu, prostě jen DÍKY za to, že ty kluky mám...
Ráno mi Vojta pomohl míchat vaječný koňak, udělali jsme i domácí bonboniéru. Jajuška asistoval v šátku, jak jinak. Dopoledne proběhlo ve znamení bobování na kopci u starého gymplu. Na počkání nám pěkně paní nabrousila na zimáku brusle, tak to pojede takřka samo. Doprovod nám dělala Horalinka s Pavlíkem. Jakoubek celou akci prospal. Odpoledne probíhalo v rytmu únavy z té vší práce a aktivity. Kluci jsou zlatíčka. Venku se jim líbilo a před spaním jsme dali ještě Krakonoše... A pak jsem už jen žehlila a žehlila a žehlila

Oslava

Ráno bylo hektické, šílené a uklízecí. Jakub vůbec nerespektuje, že bych měla svůj čas věnovat i bytu. Celé dopoledne jsem se snažila, abychom prošli chodbou. Vojtíšek byl zlatý a pomáhal uklízet.
Štěpánek měl narozeniny, tak jsme vyrazili na oslavu do Kotenčic. Koupili jsme flešku, prý může i do ohně, do moře a pod tank. Jakub se šátkoval u strejdy Loudila. Vojta blbnul s Pavlíkem a já jsem po dlouhé době měla skvělé chlebíčky. Dneska bylo skoro 20 pod nulou. Hrozný mráz, ale my se měli krásně.

Chumelí se, chumelí...

Píši svůj první příspěvek a skočím do toho "rovnýma nohama"...

Dneska bylo deset pod nulou a my jsme vyrazili ven. Jakub zachumlaný v šátku (má nakoupenou novou zimní výbavu, tak mráz k němu nemohl) a Vojtík si jel na nových bobech od babičky kulíškové. Bylo to moc fajn. Dvě hodinky na čerstvém vzduchu. Večer přivezl Andrej od dědy stromek, který čeká na svůj den D v komoře. Za odměnu dostal "ježíšek" misku vánočního cukroví.